Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /mnt/web-data1/sumavananohou_cz/public_html/www/components/com_k2/models/item.php on line 763
neděle, 06 září 2015 17:03

Oranžový pátek

Autor: 

maly divak

Jak Jana, Monika a Věra vyjely s přáteli a diváky hodně peněz na Koncert pro Báru, Barušku, Lucku, Pavlíka, Tomáška a Jonáše.

Bylo horko jako letos v červenci a Jana mi volala, že právě kouká na televizi. Podívala jsem se na černou obrazovku, co mi stojí v obýváku a říkala si, že si radši poslechnu, co v ní běhá, než abych ji zapínala. „Hele, Věrko, na festivalu ve Varech má ČEZ takový kola, na kterých lidi šlapou a přispívají tak na charitu. Taky existuje aplikace, kterou si můžeš nainstalovat do telefonu a příspívat tak, že běháš, chodíš a tak."

V rozpočtu našeho koncertu jsme měli pořádnou díru a jednání se sponzory zrovna vázla na skoro mrtvém bodě - dovolených. V takovou chvíli se počítají nejen peníze, ale hlavně každý nápad. Tak jsem odpověděla: „To je dobrý, zkusím jim napsat.“likace, že můžeš chodit, běhat, jezdit na kole a tak přispívat. Tak co kdybys jim napsala, nebo se s nima nějak spojila?“

 

Mezi 2. a 21. červencem jsme si s paní Adrianou Semorádovou, koordinátorkou projektů ČEZ, vyměnily 5 mailů. Byli jsme v pozici náhradníků a bylo jasné, že když nebudeme zařazeni do žádné akce na začátku září, máme pro tento rok smůlu. Stejně dobrá zpráva, protože jsme právě zjistili, že náš Koncert pro Báru, Barušku, Lucku, Pavlíka, Jonáše a Tomáška obstál a s ním i náš celkem nový spolek a ČEZ s námi navázal spolupráci.

Střih v čase – první půlka srpna, asi 10. Zvoní mi telefon, ani o tom nevím, protože jsem sama pracovně v nehybném dovolenkovém stavu. Volám zpátky, protože mi to nedá. Na druhém konci mi paní Semorádová oznamuje, že jsme zařazeni do programu akcí v rámci projektu ČEZu Pomáhej pohybem a pojedeme 4. září v Českých Budějovicích na festivalu Vltava žije. Naivně se jí ptám, jestli pojedeme o 3, nebo o 5 tisíc. Násobí částku deseti a říká mi, že někde mezi 30 a 50 tisíci je obvyklý průměr, který si neziskovky mohou vyjet.

Zapomínám na dovolenou a obvolávám kamarády, abych zjistila, kdo za nás vlastně pojede. První mě napadají kluci kolem mého bráchy Jirky, bývalého cyklistického profesionála. Takže vytáčím Ivana Rybaříka a vysvětluju mu, co od něho budeme potřebovat. Ivan vede skupinu lidí, kteří mu svěřují nejen svá k tréninku ochotná těla, ale i žaludky. Vedle sportovních plánů jim dělá i jídelníčky, a protože jsou v důsledku toho skrz naskrz čistí, říkají si Čistý sport.cisty sport je vsude
Kluci z Čistého sportu nakonec opravdu přijeli a spolu s nimi i jejich rodiny a pomáhali nám celou akci rozjet.

Jirka se svolává s Daliborem Uhlířem, který se ve volném čase soustředí ve Fitness 14 na spinning a navíc je to Budějčák, takže nebude mít problém s cestou tam a zase zpátky. Slibuje, že s ním přijde pár kluků. Fakt se ukázali, natáhli na sebe cyklistické kombinézy, až to moderátora překvapilo a Dalibor dokonce vyjel rekord závodu, který vydržel skoro až do konce – 984 Kč.

Trochu později než Ivanovi jsem volala i Peťovi Samkovi ze Sportsoftu od nás z Vimperka. Vysvětlovala jsem mu, aniž bych pořádně věděla, o čem mluvím, že potřebujeme, aby nám to někdo rozjížděl a my holky ze Šumavy na nohou toho zas tak moc ve třech neujedeme. Peťa slíbil, že někdo od nich pojede. Nakonec přijeli s Jéňou Jedličkou a s rodinami a moc nám na kole pomohli.peta jena

Samozřejmě, že se svoláváme i s Janou, Radkem, Monikou a Zdendou. Přemýšlíme, kdo bude v práci, nebo i jinde a kdo z nás za nás vlastně pojede. Celkem vtipně vychází, že můžeme tři - všechny holky. V té době už vyjednává i Janina s Petrem Šuléřem, zástupcem Nadace ČEZ, jak to celé proběhne, kolik nás může dojet a jet a jestli můžeme pozvat i své přátele. Dozvídáme se, že celá akce je vlastně "závod" mezi dvěma neziskovkami, z nichž jedna má vyhrát. Přátelé za nás jet mohou a dokonce mohou jet i za druhou organizaci. Dostáváme potvrzující email, že alokovaná částka na 4. 9. 2015 do oranžového stánku je 100.000 Kč a je tedy jasné, že pojedem o polovinu. Máme obrovskou radost a tvrdě trénujeme ;) 

Přichází den, který rozhodne. Cestou do Českých Budějovic se stavujeme v Prachaticích, kde máme hotový baner. Na Benzině u nádraží máme sraz s Dominikou Kletečkovou z NEO Designu. Jsme tu, Dominika ještě ne, a tak otevírám zadní dveře, že si vezmu peněženku a koupím si kafe. V tu chvíli nám malá dodávka skoro trhá dvěře u auta. Takže káva žádná. Strávíme asi hodinu vyplňováním papírů pro pojišťovnu, mezitím přebereme baner. Janča říká: "Ještě, že máme časovou rezervu." "Kdybychom jí neměly, nebyly bychom na pumpě v době, kdy tu byla ta dodávka," odpovím a takticky zamlčuju, že jsem z domu vyjížděla s 20ti minutovým zpožděním. Jana buď zapomněla, nebo je milosrdná a nepřipomíná mi to. Dominika, ne Kletečková, ale Lukáčová, naše fotografka, mlčí úplně. Ještě musíme do Nemocnice, kde si zaměstnanci objednali 8 lístků a máme je předat i s fakturou paní Bendové. To se stane a dál už všechno běží v klidu. Zastavujeme ještě ve Vodňanech, vyzvedáváme odsud lístky v předprodeji a rušíme tamní předprodejní místa. Přece jenom je to od Vimperka daleko a my ty vstupenky potřebujeme, abychom je odevzdali v několika firmách, co si je ve Vimperku a jeho okolí zamluvily.

Konečně jsme v Budějovicích, do závodu chybí asi 10 minut a my čekáme na Moniku, která dorazí s Martinem a s tričkama Šumava na nohou. Už, už a je to tady. Musím odjet něco vyřídit na Náměstí a tak nestíhám start, ani Moniččin a Martinův příjezd. Ale je jasné, že jako první rozjížděla Janča.janina otevira Na začátku jsme potřebovali pomoct ode všech, co to s námi přijeli rozjet. Publikum, ani fandové Charity Zliv se ještě nerozkoukali. Organizátoři měli správný cíl, aby obě kola najížděla zhruba stejně, a proto povolovali start jen tehdy, když byla obě obsazená. Strategie byla jasná: chceme-li 50 tisíc, kola nesmí stát. A tak jsme na ně skákali nezávisle na tom, za koho se jelo. Hlavně, že se jelo. Asi po hodině se ale na obou kolech začali plynule střídat okolo stojící diváci, především děti. Závodili, kontrolovali si vyjeté částky, a když z toho po minutě slezli, netrvalo dlouho a seděli na kolech zas. Naši přátelé se mohli pomalu vytratit.

Nakonec jsme jezdili střídavě za Charitu Zliv i Šumavu na nohou, když se nikomu jinému nechtělo, a posilovali jsme tak týmového, neziskového a velkorysého ducha dobrovolnické práce. Jak taky jinak? ;) Výsledek už všichni znáte z Facebooku – vyjeli jsme 54.356 Kč.vysledkova tabule Spolu s Janou a Monikou, Martinem Frnkou, Jirkou Vávrou, s oběma Lenkami Šťastnými (maminkou a dcerou), s Martinou Grabmüllerovou a s mnoha, mnoha dalšími jsme zalepili tu díru v rozpočtu naší akce a ještě jsme si to spolu opravdu užili. Kolečka počitadel na konec roztáčeli Muži roku za posledních pár let, Petr Šuléř a bezpečností ředitelka ČEZu, Iva Kubáňová.

Ve čtvrt na osm jsme na pódiu přebraly velký šek a dostali příležitost pozvat plný kotel lidí do Vimperka na Koncert Šumava na nohou. Bylo by fajn, kdyby se jich pár objevilo. (Video z přebírání pověsíme na web a FB, tak se na něj můžete mrknout.) Do Vimperka jsme dojeli před půlnocí. Ještě v Budějovicích jsme se rozloučili s Monikou a Martinem, na vimperském sídlišti i s fotografkou, Dominikou Lukáčovou, a domů šla i Janča. Žádná společná hospoda se nekonala. Kluci, Radek a Zdenda, byli celý den v práci a zítra je třeba vylepit plakáty na lampy po celém velkém Vimperku, takže se šlo spát.

Děkujeme Nadaci ČEZ, všem v článku zmíněným kamarádům a také realizátorům festivalu Vltava žije. Bez nich všech bychom se pořád koukali do hluboké rozpočtové díry. Kluci a holky, dámy a pánové, díky!

Foto: Dominika Lukáčová

 


Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /mnt/web-data1/sumavananohou_cz/public_html/www/templates/loggiangrey/html/com_k2/templates/default/item.php on line 256
Přečteno 4472 krát Naposledy změněno pondělí, 12 říjen 2015 21:42

 

 

2021  Šumava na Nohou z.s.   zenda design with globbers